Smutný pohled / Jan Flégl napsal

Posted on Zář 23, 2012 in Názory

„To není země, to je zahrádka“, to jsou slova doktora z filmu Vesničko má středisková, toho doktora, kterého hrál laskavý pan Hrušínský, toho doktora, který se místo řízení svého auta tak rád kochal.

Pozor, nejedná se o žádnou nostalgii po minulém režimu, ta lékařova slova jsou ale důležitá a měla by se vytesat do kamene. Od natáčení filmu uběhlo asi čtyřicet let, to není žádná historická porce, jsou to pouhopouhé dvě generace lidského pokolení, a přesto se událo tolik převratných událostí. Naše krajina se proměnila, a bohužel ne k lepšímu. Těžko hledat něco, co by ji kladně obohatilo, marně vzpomínám a lámu si hlavu, nic mě nenapadá.

Jsem cestovatel, pořádnou porci dní v roce trávím v zahraničí, mohu tedy srovnávat. Po dálnicích se pohybují řeky kamionů, které převážejí zboží sem a tam, mnohdy naprosto nesmyslně, u ošklivých benzinových pump sleduji neustále rostoucí ceny benzínu a nafty, když už se postavil nějaký most, je z dílny Skanska, která je proslulá svou naprostou necitlivostí ke krajinným poměrům. Na jaře je naše krajina monotónně žlutá od řepky, ze které je byznys, tak vem čert pole a pastviny, z polí na vás trčí obrovské orlice firmy Mattoni a brání vám ve výhledu, poslední léta „obohatila“ naši krajinu pole fotovoltaických panelů. Žádné kochání.

Ale co je přímo strašné, je hustá síť předvolebních billboardů. Na ně je zapotřebí mít opravdu silný žaludek. Dívat se na vyžehlené obličeje viníků všeho špatného a číst, jak to myslí s naší zemí pozitivně, je děsivé. Kdo tu žije, ví, jak to naši politici s námi myslí dobře. Všichni, kteří se na vás usmívají na modrém či oranžovém pozadí, jsou viníky toho všeho zlého a mají tu drzost v devastaci s úsměvem pokračovat.

My, voliči, jsme užiteční idioti, jsme lehce obalamutitelní a nakonec ten hlas někomu dáme s tím, že stejně není koho volit. Média hrají nefér, jsou na straně těch silných, kteří platí a předvolební průzkumy jsou zfalšované nebo vycucané z prstu. Ještě nikdy jsem se nepotkal s člověkem, který by byl „nezávislou“ agenturou osloven, nebo aby znal někoho, kdo to štěstí měl. Čím více se blíží termín voleb, tím je masáž razantnější. A najednou, asi omylem nebo s postranními úmysly, nám naši zákonodárci požehnali přímou volbu prezidenta! To je přece obrovská šance, jak těm „vyžehleným“ dát najevo, že o ně nikdo nestojí. Co obličej, to týpek s máslem na hlavě, všichni byli u toho, když se kradlo, někteří třeba jenom přihlíželi, ale někteří z toho měli „velkou do kapsy“, samý funkcionář a žádné dílo za ním. A teď nám budou prezidentovat? Velká trojka – Fišer, Zeman, Dlouhý byli dokonce ve zločinecké organizaci KSČ, to je přece jasná diskvalifikace! A kde jsou ti, kteří také kandidují, ale téměř nikdo o nich nic neví? Jsou programově ignorovaní, tisk a veřejnoprávní televize o nich asi nevědí, potom jsou to metaři, nebo mají temné pokyny se o nich nezmiňovat, potom jsou metaři na druhou. Pro bulvár jsou chutným soustem, pokud by měřil všem stejným metrem, nevycházeli bychom z úžasu, co všechno ti „vyžehlení“ mají za sebou. Angažmá v občanských iniciativách jsou asi sprostá slova hodná posměchu, náš stávající prezident je té myšlenky vlajkonošem. Copak se ten marasmus nikdy nezastaví? Copak se nenajde nikdo, kdo by nám, obyčejným, vylepšil „blbou náladu“, kdo by nám dobil baterky a nastartoval nás, abychom jenom nenadávali?

Já bych o někom věděl. Je to Rut Kolínská, nezapletená se žádným režimem, holka, která se celý život otáčí, koná dobro, zdaleka není neviditelná, svět o ní ví a asi by dokázala dobrou pověst naší země obnovit a navázat tam, kam to dokázal dovést pan Havel, aby ten pohled na naši zemi nebyl tak smutný. Stačí mrknout na její stránky nebo si ji prostě „nagooglovat“, je to úkol hlavně pro vás mladé. A my, dříve narození, bychom se opět chtěli kochat a říkat: „to není země, to je zahrádka“.

Jan Flégl
Liberec
23.9.2012