Narodila jsem se 13. května 1953 v Havlíčkově Brodě v rodině evangelického faráře jako poslední ze čtyř dětí. Moje šťastné dětství narušovaly pouze dozvuky osmnáctiměsíční vazby mého tatínka v 50. letech a neúspěšný nátlak StB na jeho osobnost, což se projevilo v normalizačních letech jako silná překážka budoucnosti nás dětí.

Po maturitě na gymnáziu v roce 1971 jsem z výše uvedených důvodů byla zařazena do skupiny „nezapadá do kritérií“ a nemohla studovat na vysoké škole. Absolvovala jsem dvouletou nástavbu – Školský ústav umělecké výroby. Pracovala jsem jako domácí dělnice pro Ústředí lidové umělecké výroby, tím si vylepšila kádrový profil a bylo mi dovoleno dálkové studium na katedře etnografie a folkloristiky na Filosofické fakultě Karlovy university. Promovala jsem v roce 1984.

V oboru, který jsem vystudovala, jsem nakonec nezačala pracovat, protože jsem se plně začala věnovat výchově svých dětí.
Před zhroucením komunistického režimu jsem spoluzakládala Hnutí Pražské matky a stala členkou Hnutí za občanskou svobodu.

V roce 1990 jsem se díky spisovatelce Aleně Wagnerové náhodně seznámila s myšlenkou mateřských center, která existovala v tehdejším Západním Německu, a v roce 1992 jsem stála u zrodu prvního mateřského centra v Československu.

Vytvořila jsem české know-how mateřských center, jako zcela nového fenoménu občanské společnosti. Postupně jsem pomáhala zakládat další centra po celé naší republice. Krok za krokem jsem vytvářela jejich neformální síť. S přibývajícím počtem center a s potřebou jejich zastupování při prosazování lepších podmínek pro život rodin jsem iniciovala vznik občanského sdružení Síť mateřských center. Sdružení zahájilo svou činnost v roce 2002, opakovaně jsem byla zvolena jeho prezidentkou. Dnes sdružujeme více než 300 mateřských center po celé republice.

Ještě v období neformálního působení sítě mateřských center se mi podařilo česká mateřská centra zapojit do mezinárodní organizace GROOTS (Grassroots Organizations Operating Together in Sisterhood) International a iniciovala jsem vznik mezinárodní sítě mateřských center MINE (Mother Centers International Network for Empowerment).

Až do poloviny roku 2005 jsem tuto veškerou aktivitu spolu se svými spolupracovnicemi konala dobrovolnicky. Od roku 2005 se nám podařilo získat finanční podporu projektu od ministerstva práce a sociálních věcí, a tak jsem se stala prvním zaměstnancem Sítě mateřských center o. s. Dnes máme 22 zaměstnanců, z toho koordinátorku v každém kraji ČR, a řadu sympatizantů, kteří pro nás pracují dobrovolně.

Od roku 2002 jsem opakovaně jmenovaná do Rady vlády pro rovné příležitosti, od roku 2008 dosud jsem předsedkyní Výboru sladění rodinného, soukromého a pracovního života.

Za ukotvení mateřských center v ČR jako nového fenoménu občanské společnosti a zapojení Sítě MC do mezinárodních organizací jsem jako první Češka získala v roce 2003 mezinárodní ocenění Žena Evropy.

V roce 2006 ocenila švýcarská Schwabova nadace know-how mateřských center, která umožňují matkám seberealizaci a nabízejí prevenci sociálního vyloučení, a udělila mi titul Sociálně prospěšná podnikatelka roku 2006.

Jsem podruhé vdaná, s mým manželem scénografem a výtvarníkem Petrem Kolínským jsme vychovali pět dětí. Terezie (35), která se narodila v mém prvním manželství, a Josef (28) jsou již samostatní, Jan (26), Anna (25) a Viktorie (22) ještě studují na vysokých školách.